PROČ VEGANSTVÍ

Veggie Parade 2018

Jak už asi z mého instagramu víte, bude tomu víc jak rok, co se stravuju vegansky. Vlastně bych se za vegana označila, i když tohle škatulkování nemám moc ráda. Internetem totiž koluje tolik mýtů a lidé jsou někdy zajetí ve svých stereotypech tak silně, že vás stihnout odsoudit dřív než vůbec stačíte prohodit slovo.
Navíc si spousta lidí pod pojmem "veganství" představí pouze omezující změnu v jídelníčku a extrémisty, kteří řeší kravičku támhle a slepičku támhle a stejně nic nezmění. A proto píšu tenhle článek, kde bych chtěla vysvětlit jak pointu veganství, tak i svůj postoj.

Na nikoho tímhle povídaním nechci útočit, sama jsem maso a další živočišné výrobky většinu mého života jedla a nikdy mě samotnou ani nenapadlo tohle zpochybňovat. Vždyť člověk přece lovil už od pravěku a jít proti vlastní přirozenosti nedává smysl. Jenže člověk není výhradně masožravec a může si vybrat, co do svojí pusy vloží. A navíc když už tolik zdravotních institucí vydalo prohlášení o benefitech rostlinné stravy, nevidím v konvenční stravě smysl.

Pojďme se tedy podívat, jaká je obecná definice veganství:

"Veganství je způsob života, jehož snahou je v co největší možné a praktikovatelné míře vyloučit všechny formy využívání zvířat a krutosti páchané na zvířatech, kvůli jídlu, oblečení nebo jakémukoli jinému účelu." -Vegan Society

Můžeme tedy vyvodit, že veganství nezahrnuje pouze stravu, ze které se vyloučí maso a další živočišné produkty (jako mléko, vejce a med), ale popisuje celkově přístup k životu a vnímání všech živých bytostí. Bohužel si hodně lidí spojuje tento pojem pouze s jídlem a nevidí za tím tu původní myšlenku. Ano, je pravda, že v praktickém životě zasahuje veganství do stravy nejvíc, ale určitě to není to jediné, o čem bychom se měli bavit.
Dalšími neméně důležitě aspekty jsou například testování na kosmetice, oblečení z hedvábí, vlny a kůže nebo cirkusy se zvířaty.

Důvodů k přechodu na veganskou stravu je spousta, ať už je to ekologie, zdraví nebo vlastní pohodlí. Každopádně jak jsem již napsala, původní myšlenka je hlavně o vnímání zvířat a pozvednutí jejich životní úrovně. Chtěla bych totiž zmínit, že se setkávám s názorem, že lidská rasa je důležitější než zvířata a tudíž je nemůžeme brát jako sobě rovným - btw se tomuto jevu říká speciesmus, tedy druhová nadřazenost a určitě bude jedním z témat v dalších článcích!
Berou zvířata tak, že jsou tady pro nás, pro náš užitek a tohle celé je přirozený potravinový řetězec, ve kterém jsme my, lidé, na jeho vrcholu. Problém ale je, že momentální chov zvířat má od jakékoliv přirozenosti opravdu daleko. Pro krávu rozhodně není přirozené, aby se jí pár hodin po porodu odebralo narozené mládě a pro brojlery (kuřata chovaná pro maso) zase není přirozené, aby zemřeli po pár měsících života - nehledě na degeneraci, která u nich díky neustálému šlechtění a špatným životním podmínkám neustále probíhá. A takhle bych mohla pokračovat dál a dál.

Zásadní bod v tomhle hnutí/filozofii tedy je, že zvířata na téhle planetě tu nejsou pro nás. Jsou tady, protože tu prostě jsou. A byly tady ještě dávno předtím. Žili v dokonalé symbióze - masožravci lovili, býložravci se živili rostlinami. Všechno bylo intuitivní, neplánované a v souladu s přírodou (tady mě prosím nechápejte špatně, tohle nemá být žádný hippiesáčsvtí, ale fakt). A ačkoliv člověk někdy dávno lovil mamuty, je to pořád něco jiného než nynější živočišný průmysl. Nebyl v tom žádný byznys a peníze se tam neotáčely o stošest.
Zvířata mají právo na kvalitní život. Cítí bolest, strach, stres a vztek a stejně tak i lásku, radost a štěstí. Mají nervovou soustavu, emoce a základní instinkty jim prostě řeknou, pokud se děje něco vážného. Naprosto rozumím, když to tak někdo nebere, protože do té doby, než jsme si domů pořídili pejska, jsem to takhle taky vůbec nevnímala. Jenže fakt, že si člověk neuvědomuje emoce zvířat, neznamená, že ty emoce opravdu nejsou.

Na závěr bych jen doplnila, že i když se veganství z velké části zvířat týká, rozhodně z něho nedělá jediný problém na světě. Vykořisťování lidí, hlad, špatné životní podmínky v zemích 3. světa a jinde, znečištění oceánů, plýtvání nebo nadměrná produkce odpadu. Tohle všechno jsou problémy, před kterými by neměl zavírat oči nikdo, ať už jste "vegan" nebo ne. A stejně jako s veganstvím je na každém z nás, jak se k tomu postavíme.

Nikdo nemá právo soudit někoho jiného a nikdo by neměl ostatní odrazovat od jejich osobního posunu řečmi typu "Děláš věci jen na půl," nebo "I když jsi udělal z pondělí den bez masa, tak děláš málo a je to jako bys nedělal nic!". Tohle je za mě jedno velké NE s obřím vykřičníkem! Každá změna je skvělá, každý malý krůček je posun dopředu. Pozitivní motivace je základem u všeho. I když toho v našem životě můžeme změnit hodně, asi se můžeme shodnout, že dokonalost neexistuje a chybovat je lidské. Navíc nikdy nevíte, do jaké situace se můžete dostat a kdy se budete muset zachovat jinak než normálně.
Proto bych chtěla zopakovat - definice veganství neříká, že když si dáte jednou v bezvýchodní situaci vajíčko, nejste "veganem". Jde o co největší minimalizaci zvířecího utrpení, a to, že někdy uděláme chybu nebo nás okolnosti dotlačí k chování jinému než je v souladu s veganstvím, z nás nedělá "vegany" o nic míň. Někdy se to prostě stane, nejsme stroje.
Hlavní je se radovat z kroků dopředu a a z těch chyb se poučit, jak už tomu v životě bývá.

A i když se tahle změna může zdát obří, není to nic, čeho bychom se měli lekat. Stačí si jen dát čas k vytvoření novým zvykům. Jakmile se v tom člověk zajede, není to žádný problém.

Tady bych už to asi utla. Upřímně jsem vůbec nečekala, jak moc se tady rozepíšu a zároveň zmíním jen zlomek! Například je tady další fakt, že někdo přejde na veganskou stravou na základě ekologie a nebo zdraví a spousta spousta dalšího. Jinak bych byla moc ráda, kdybyste i vy napsali, jak se k tomuto tématu stavíte vy! :)