OVOCE = ZASE NEJLEPŠÍ KÁMOŠ



Ahoj všem!

Nedávno jsem přidala na můj instagram (ZDE) fotku smoothiebowl, do kterých jsem se poslední dobou úplně zamilovala. Jsou lehké, svěží a spolu s jarním počasím mě strašně pozitivně naladí a hned začínám den s dobrou náladou. A jak jsem přemýšlela, jaký popisek k fotce dát, téměř hned mě napadla jedna myšlenka: "Nechápu, jak jsem se někdy mohla ovoce bát a ošidit se díky tomu a něco tak dobrýho."
A přesně tahle věta mě přiměla k dnešnímu článku, protože tohle téma by se mi do jednoho popisku nevešlo.

Stejně jako v předchozích článcích s touto tématikou bych chtěla něco zmínit - pro ty z vás, kteří to neví, trpěla jsem poruchou příjmu potravy. Možná jí ještě "trpím" (možná určitě), ale s jistotou můžu říct, že je to tak milionkrát lepší než to bývalo. A můžu to posoudit nejen díky tomu, že nebrečím každý den u oběda, ale i právě můj vztah k jednotlivým jídlům (a potom k životu vůbec) se dost změnil. Někdo z vás si teď asi může říct, že strach z ovoce je totální blbost a asi ta největší malichernost, kterou kdy slyšel. Venku jsou miliony malých dětí, které dennodenně trápí hlad a já tady teď píšu, jak jsem se ovoce, ještě jednou OVOCE, bála. Není to trochu ironie?
Pro mě je ale každý pokrok něčím obrovským a to nejen proto, že jakýkoliv zlepšení v mém vztahu k jídlu je prostě skvělý, ale i proto, že sháním pozitivní energii všude kde se dá. A upřímně, zrovna z tohohle mám neuvěřitelnou radost. Možná je to i jeden z důvodů, proč takový článek píšu, protože jsem tak šťastná, že to ze mě prostě musí jít ven.





V dnešním článku bych teda chtěla rozebrat strach z ovoce a cukrů vůbec (ale chtěla bych se zaměřit spíš na ty kvalitnější potraviny než na rafinovaný cukr). Co se mě týče, od malička jsme doma byli vedení k tomu, abychom už večer moc sladké nejedli a po 20.00 jsme už měli místo po sušence sáhnout po ovoci. Nikdo neřešil, jestli z toho přibereme nebo ne, vlastně tahle myšlenka snad ani nikoho nenapadla. Důvody byly a stále jsou naprosto jednoduché:

1. Když mám chuť na sladký, nebudu si to odpírat - kór když jsem byla ještě malá Lůca.
2. Cukr z ovoce se nerovná rafinovanému cukru v sušenkách.
3. Je v něm spousta vitamínů a minerálů.

Nechci tady říkat, že jíst na večer tunu ovoce je v pořádku - teda jen v případě, že nejste frutariáni. Ale sama si pamatuju, jak jsem četla různý fámy o tom, že ovoce a cukry by se neměly vůbec jíst a když už tak ráno nebo dopoledne, protože po obědě (přesně od 12:00:01 hodin) nám to zaručí akorát další kila nahoře. Bohužel, ačkoliv je internet skvělým zdrojem informací, najdeme tam tolik odlišných názorů a faktů, že nám to v hlavě udělá spíš chaos než pravdivý obrázek o fungování našeho těla. Nejhorší na tom je, že lidi, kteří takový blbosti o hubnutí a zdravým životním stylu píšou si ani neuvědomují, jaký to může mít dopad a místo pomoci tím akorát uškodí. A to nejen tak, že se lidi budou stravovat špatně, ale klidně to může dojít až k něčemu tak hroznému jako jsou poruchy příjmu potravy. Možná se to někomu z vás může zdát trochu přitažené za vlasy, ale s tímhle problémem se potýká nespočet lidí a nemělo by se to brát na lehkou váhu.


Z toho důvodu jsem cukr začala dost ortorexně omezovat až jsem skončila na jednom kusu ovoce denně ke snídani s tím, že banány ani hroznové víno jsem nechtěla ani vidět. A pokud bych měla sníst nějaký další cukry (nedej bože odpoledne!), musela jsem si zbytek jídelníčku upravit tak, abych po tolika cukrech nepřibrala - a tím myslím ještě menší porce než normálně.
Nechci tímhle říkat, že sníst jeden kus ovoce denně je známka poruchy přijmu potravy, protože někdo prostě na sladké není a dokáže bez něj normálně fungovat. Jenomže u mě, jakožto obřího milovníka sladkého jídla, to rozhodně nebyla známka zdravého uvažování.

Nevím, jestli se v takovém přístupu někdo z vás vidí nebo si prostě jen myslí, že po cukrech se přibírá, ale ráda bych vám něco řekla. Když jsem už měla fakt začít přibírat, trochu jsem zvolnila a začala jíst místo slané odpolední svačiny sladkou #pokroktoto Většinou jsem skončila u nějakého mléčného výrobku s musli, banánem, ořechy a datlovým sirupem. Postupně jsem se dostala z jednoho kusu ovoce na nějaký čtyři denně. A chcete něco říct? Nepřibrala jsem ani Ň. Pro někoho se to možná zdá nemožné (pro mě by se to třeba taky zdálo), ale opravdu je to tak. A když už jsem po nějaké době přibrala, rozhodně to nebylo kvůli pár blbým kusům ovoce nebo vůbec většímu příjmu cukru.
Pokud to chcete více odborně, nepřibírá se po cukru ani sacharidech, ale po větším celkovým kalorickým příjmu, který trvá nějakou dobu (několik týdnů). A právě tento příjem netvoří pouze sacharidy, ale i tuky a bílkoviny. I když jde u přibírání hlavně o navýšení sacharidů a tuků, je dobré si uvědomit, že obě makroživiny jsou s bílkovinami na stejné lodi. Čistě teoreticky, pokud bych se měla stravovat převážně bílkovinami (protože bych se tuků a sacharidů bála) ale celkový energetický příjem by byl tak vysoký, že bych z něho přibrala, tak ten výsledek bude úplně stejný. Je to sice hodně hodně nezdravé, ale právě tohle uvědomění mi dost pomohlo tento strach překonat. Bílkoviny, tuky a sacharidy jsou si v jistém ohledu rovnocenné a rozhodně bychom se neměli žádné z nich bát. Nefunguje to tak, že po něčem se přibírá a po něčem ne. Jde o celkovou skladbu. Navíc, ačkoliv je to hodně individuální, člověk si často ani neuvědomuje, kolik toho může sníst aniž by přibral - a to obzvlášť v případě, že to v hlavě nemá úplně v pořádku.
Jediný problém v ovoci je ten, že většina z nich má poměrně vysoký glykemický index, takže pokud ho budeme konzumovat samotné, na moc dlouho nás nezasytí a my se díky tomu budeme dojídat - a proto je fajn, abychom je s něčím vždycky zkombinovali.

Upřímně se mi tyhle věty ale moc nelíbí a byla bych vážně nešťastná, kdybyste si teď začali hlídat místo sacharidů kalorie. Nejsem ale žádný odborník ani kvalifikovaný výživový poradce, tak doufám, že tak nepůsobím. Jde jen a pouze o moje osobní zkušenosti, z toho důvodu jsem se i na začátku o PPP zmínila. Spíše než z odborného stravovacího hlediska jsem vám chtěla říct o mojí cestě v hlavě ohledně přístupu k jídlu a třeba někomu nově říct, že nemáme hledat problémy tam, kde nejsou.
Pokud máte jiné zkušenosti nebo víte něco jiného, klidně mi to napište do komentářů, ráda dozvím něco dalšího :)


Abych to nakonec celé nějak shrnula - pokud máte chuť na sladké i odpoledne, tak si to neodpírejte. Jasně, sníst každý den na večer jeden celý velký dort s máslovým krémem asi nebude úplně nejlepší, ale zdravý životní styl není o neustálém odpírání si. A ovoce rozhodně není to samé jako bílý cukr.
Vaše tělo nemá hodinky, aby vědělo, že je zrovna 15.00 a to už se nic sladkého "nesmí". Na druhou stranu bych ale ráda doplnila, že pokud máte nějaké obrovské chutě, většinou je to důsledek nevyváženého a nedostačujícího jídelníčku, což by se rozhodně moc dobrý není.
A vůbec si myslím, že zdravý životní styl je o rovnováze. Nejsou žádné špatné ani nezdravé potraviny, to si takhle třídíme pouze my. Všechno jsou to prostě jen potraviny. Neexistuje jídlo, po kterém bychom měli hned přibrat nebo zhubnout. A rozhodně neexistuje nic, čeho bychom se měli bát.

Mějte se krásně ♥
xoxo LUCA

2 komentáře:

  1. úplná pravda! neexistuje zdravé a nezdravé jedlo skôr len zdravé a nezdravé množstvo :) takže absolútne súhlasím :))) a najmä čím viac si človek bude odopierať niečo na čo má chuť tým skôr sa zlomí a bude sa cítiť hrozne :) takže heslo stravy všetko s mierou! :)
    Ivana xx

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem moc ráda, že se shodneme, přesně jak říkáš - všeho s mírou :)

      Vymazat

Děkuji za každý komentář! ♥

INSTAGRAM FEED

@lucaastirskaa