NEJDŮVĚŘIVĚJŠÍ ZDROJE | PPP

Ahoj všem!

Nevím, jestli je to tím, že se v tomhle směru víc pohybuju nebo jestli se o tom začalo prostě víc mluvit, ale čím dál více holek se snaží zhubnout a mít úžasnou postavu jako na nějakým obrázku. Proti hubnutí nic nemám, pokud se vše bere s rozumem, ale právě tím, že se víc a víc holek snaží zhubnout, tak tím víc a víc z nich padá do začarovaného kruhu poruch příjmu potravy. A není to jen o holkách, protože i spoustě klukům hubnutí nejde zastavit a spadnou tam taky.

Když se zeptám lidí, který se s PPP ani se zdravým životním stylem nikdy nesetkali, co si vybaví pod pojmem mentální anorexie nebo bulimie, vsadila bych se, že mi z nich většina popíše obrázek vychrtlé holky, které všude trčí kosti a má spoustu zdravotních problémů. Rozhodně to není špatná představa, takhle to končí ve většině případech. Ale tohle je jen výsledek těch nemocí, protože tyhle poruchy jsou hlavně v hlavě a klidně jí může mít i člověk, který je v nadváze. Takže ačkoliv jejich představa může být reálná, větší důraz kladou na tělo než na psychiku a správně by to mělo být spíš obráceně.

Tady ty případy bych ale ještě nějak zkousla, ale co mě dokáže opravdu zarazit je, když o PPP mluví člověk a tváří se, že tomu naprosto rozumí, přitom si tím sám neprošel nebo s tím minimálně nemá žádné osobní zkušenosti. Upřímně, když se podívám na sebe pár měsíců/let nazpátek, částečně jsem tam taky zapadala. Věděla jsem, že ty holky mají problémy s jídlem, že nechtějí jíst kvůli dokonalé postavě (ve většině případů, někdy je ten důvod jiný) a že jejich situace není vůbec snadná. Každopádně jsem si ale myslela, že pokud by si s nimi někdo pořádně promluvil, určitě by ten problém zmizel a mohly žít spokojeně dál. Vždyť se přece stačí jen najíst a mít vyvážený jídelníček! Ale takhle to rozhodně nefunguje, protože kdyby to opravdu stačilo, tak tyhle poruchy neexistují.
A tady se dostávám k tomu, že tuhle situaci prostě nedokáže pochopit nikdo jiný než ten, který si to sám prožil. To, že si o tom s nimi bude někdo povídat je samozřejmě dobře, ale rozhodně to neznamená, že hned na to nastane nějaké osvícení a ta hlava bude najednou zdravá. Mně osobně trvalo několik měsíců, kdy se to řešilo a povídalo se o tom než vůbec nastalo to, abych se o tu změnu aspoň pokusila.


Vím, že na světě jsou lidi, kteří anorektičky a podobně odsoudí jen na základě toho, že tuhle nemoc neberou jako fakt velký psychický problém, jen jako blbost některých holek. Přitom to není vůbec o tom, že jsou ty holky hloupé, jen nejsou spokojené samy se sebou a tak s tím chtěly něco dělat. Ta hranice mezi zdravým životním stylem a PPP je prostě strašně tenká, hlavně když se bere tenhle styl způsob, jak zhubnout než jako způsob, jak mít spokojený život - protože tohle celý je hlavně o zdravém myšlení.

Nakonec bych chtěla zmínit přednášky ve školách. Co jsem já chodila na základku, celý druhý stupeň jsme měli preventivní přednášky právě i o PPP. Ale upřímně? Ačkoliv je super, že se to celé začíná víc řešit a lidi se s tím víc seznamují, tak je to úplně stejný jako přednášky o alkoholu a drogách. Všichni ví, že to je špatný, ale i přesto to dělají. Tady je to ale jiné v tom, že si to člověk prostě sám nevybere. Hlavní problém vidím v tom, že to neprezentují lidi, s kterými si tím sami prošli, protože aspoň já to mám tak, že to těm lidem věřím a něco to ve mně opravdu zanechá.
A právě proto vidím obrovský plus v tom, když o tom ty holky samy píšou třeba na blog - prostě se o tom nebojí mluvit a ostatním tím rozšiřují obzory :) Tohle je totiž ten nejdůvěryhodnější zdroj, který můžete mít, pokud jste se s tím sami nesetkali. Navíc tím můžou pomoct i ostatním holkám, které si tím zrovna procházejí, protože v tom nejsou samy.
btw. za mě můžu jedině doporučit Péťu Elblovou z www.blogbyp.blogspot.cz :)

Tímhle bych chtěla odůvodnit to, proč bych o tomhle tématu taky ráda psala, protože je rozhodně aktuální a pokud bych mohla někomu pomoct nebo jen někomu trochu urovnat, co tyhle poruchy vlastně obnášejí, tak to chci udělat :)

Mějte se krásně!
LUCA