MŮJ ROK 2016


Ahoj všem!

Nevím, jak to bylo u Vás, ale pro mě byl rok 2016 plný zatím těch největších změn v mém životě. Původně jsem chtěla napsat, že to byl asi ten nejhorší rok, který jsem kdy prožila, ale to není tak úplně pravda, protože i když se v tomhle roce stalo dost špatných věcí, to celé mě posunulo o obrovský kus dál a za to jsem opravdu šťastná.

V tomhle roce jsem toho hodně procestovala nebo teda aspoň na mé poměry to je hodně. V březnu jsem jeli s rodinou na pár dní do Alp, kde jsme nebyli asi tak 100 let a bylo to fakt krásný - ať už jen počasí, prostředí ale i vzpomínky na předešlé roky. S rodinou jsem byla i v létě na týden v Lipně, kde je to za dobrého počasí taky luxus a rozhodně doporučuju! Kromě hor jsem navštívila i Itálii, která měla sloužit jako rozlučka s 9. třídou a základní školou vůbec. Těch 9 let uběhlo fakt jako voda.
A nakonec co se týká zahraničního cestování jsem byla i v Chorvatsku s lidmi, kteří patří k těm nejlepším. Na tenhle zájezd asi nikdy nezapomenu, protože to je můj první výjezd do zahraničí na "vlastní pěst", i když jsme tam jely s nějakou cestovkou od aerobiku, ale ta volnost tam byla. Bože, to bylo skvělý.

Chorvatsko mělo sloužit i k takovému menšímu rozloučení s aerobikem, protože jsem v červnu po posledních závodech odešla. Tohle je pro mě velká změna, protože jsem aerobik cvičila víc jako polovinu svého života (teda, v tomhle klubu jsem byla jen pár let a ty roky předtím byly trochu na nižší úrovni, ale i přesto jsem si k aerobiku udělala fakt velký vztah). S tou partou, kterou jsem tam měla jsme procestovaly skoro celou ČR a těch vzpomínek je nespočet. A největší radost mi udělalo, i když jsme zakončily poslední společné závody 3. místem z 5 týmů - jako, není to nic extra, ale my jsme měly s umístěním na stupni vítězů vždycky problém a o to víc si toho potom vážíte. To jsme se tam rozbrečely snad všechny :D

A jak už jsem zmínila, aerobik nebyla jediná ukončená etapa v tomto roce, protože jsem i přestoupila na čtyřleté umělecky zaměřené gymnázium. Přijímací zkoušky se dělaly v dubnu a doteď nechápu, že jsem se umístila tak, jak jsem se umístila. Nervy to totiž byly šílený. A doteď si pamatuju, že ty nervy neskončily ani den po jejich napsání, protože jsem přijímačky dělala v pátek a v sobotu na to jsem šla na Sparťan Race v Praze, který jsem dostala jako dárek k 15. narozeninám v březnu od týmu. Co jsem se totiž koukala na videa a tak, vypadalo to fakt šíleně a absolutně jsem nevěděla, jak bych to vůbec mohla fyzicky zvládnout, protože jsem v té době nechodila ani na tréninky, abych se mohla pořádně učit. Ale upřímně? Dopadlo to rozhodně líp, než jsem čekala. Neskutečně moc jsem si to užila, s holkama jsem byla na konci totálně celá od bahna, ale ta atmosféra, která tam byla měla neskutečnou energii a navíc tam pro mě byla i podpora v podobě rodiny. Bože, tohle bylo fakt neskutečný.
A kromě Sparťana jsem byla s týmem i na Barvám Neutečeš! a i když jsme si z toho udělaly spíš pohodovou procházku než hardcore trénink, byl to taky krásný zážitek plný pozitivních barev a energie :)

Tohle všechno jsou ale takové ty pozitivní zážitky, které trvají třeba jen týden, den nebo prostě mají určitou dobu. Upřímně jsem ale moc ráda, že jsem si je sem mohla sepsat, protože jinak bych na tomto roce viděla jen jednu věc a to je můj momentální problém s PPP. Myslím si, že to celé začalo od přijímaček, takže nějak koncem dubna. Je to šílený, rozhodně jsem si nemyslela, že to bude trvat tak dlouho a do roku 2017 z toho všeho už budu venku, ale tak jednoduše to neskončilo a já si připadám, jako bych byla teprve někde v polovině svojí cesty za zdravým tělem a hlavně zdravou hlavou. Můžu teda s čistým svědomím říct, že nějaký pokrok jsem už udělala a hodně věcí si uvědomila, ale to nestačí. A i kvůli tomu jsem si obnovila tenhle blog. Dřív jsem chtěla i točit na Youtube, ale když jsem pozorovala, jaká špína se na český scéně dějě, tak mě to postupně opustilo. Chci mít ke svojí tvorbě nějaký osobní vztah, důvod a psát blog o PPP mi přijde asi jako ten nejlepší nápad. Vím totiž (nebo snad ani nevím) jak moc lidí tenhle problém trápí a pokud bych mohla pomoct aspoň jednomu člověku, tak tohle celý rozhodně má smysl. A navíc můžu předat moje zkušenosti i ostatním lidem, kteří nevědí, co PPP obnáší. Navíc to pomáhá i mě, protože díky tomuhle si ty myšlenky můžu v hlavě urovnat a nevzdat to.
+ mi ještě pomáhá náš nový člen rodiny, který je prostě nejvíc roztomilý na celým světě :D

Tenhle článek pro mě má hodně velký význam. Můj život se totiž poslední dobou točí jen kolem mého zdravotního stavu a díky tomu jsem na všechny pozitivní události v tomto roce jakoby zapomněla. A pokud i vy máte nějakou blbou náladu, zkuste se taky kouknout nazpátek a určitě zjistíte, že všechno nebylo tak černý. Musíte to jen chtít vidět :)

Mějte se krásně a užívejte volna! + ještě přikládám pár fotek
xoxo LUCA






Závěrečný skok na konci celé trasy :D Je pecka, že se to podařilo vyfotit.



Protože život není jen černobílý


25 komentářů:

  1. Tolik skvělých zážitků, hlavně ty cestovní musely být fakt skvělý! Nová škola, PPP už mohou být těžší, ale přeju ti, aby ses s nimi v roce 2017 poprala :)

    OdpovědětVymazat
  2. Když se tak ohlížím za svým rokem, vůbec nebyl špatný. Spousta krásných zážitků, cest do zahraničí... Navíc jsem stejně jako ty přecházela na čtyřleté gymnázium, takže v dubnu mě taky čekaly přijímačky, které jsem ráda, že mám za sebou a opravdu na té školy jsem :D S PPP budu držet palce, věřím, že se z toho dostaneš. Hlavně to nevzdávat. I já měla v tomhle roce nějaké zdravotní problémy, které zabraly jeho velkou část, každopádně jak píšeš, je důležité ohlížet se za těmi pozitivními věcmi! :) A mimochodem, na Spartana se tento rok chystám taky, a nemůžu se dočkat! Ty vaše fotky vypadají skvěle, ta atmosféra tam musí být neskutečná, tak snad to výjde.
    Šťastný nový rok, Luci! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je tak milý, děkuju! Přeju ti, aby se tě zdraví drželo a Sparťana si užij, je to fakt úžasný :)

      Vymazat
  3. Abych pravdu řekla, mám to celkem podobně. V roce 2016 najdu spoustu pozitivních věcí a zážitků to ano, ale byl to jeden z těch horších no. Každopádně tobě přeji vše nejlepší do nového roku a ať je rok 2017 lepší! :)
    http://svetobezci.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  4. Vidím, že máš za sebou krásny rok:) Môj bol taktiež a s veľkým očakávaním čakám, čo mi prinesie ten nový:) Všetko dobré do nového roku ti želám:)

    Saja Frey blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, těch zážitků byla spousta :) Děkuji, určitě ti přinese plno skvělých událostí :)

      Vymazat
  5. vidím, že si mala super rok, ale do nového roku 2017ti prajem aby bol aspoň taký dobrý ako 2016 ♥

    OdpovědětVymazat
  6. Já mám tyhle články hrozně moc ráda! :) Každopádně Ti přeji, že tvůj rok 2017 bude o dost pozitivnější než ten minulý!! Všechno krásné a usměvavé přeji !! :)
    www.littlepieceofmyhappiness.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, i tobě! :) Teď jsi mě úplně potěšila :D

      Vymazat
  7. je skvelé že si bola na sparťanovi :)

    http://teenmumy.blogspot.sk/

    OdpovědětVymazat
  8. je super, že máš takýto pozitívny pohľad na všetko :)) veľa šťastia v roku 2017!!!
    Ivana xx

    OdpovědětVymazat
  9. Super fotky, vyzera to na to ze si mala naozaj pekny rok :), prajem ti aj do toho noveho vela stastia a pohody :)
    LIFE IN PICTURES BY LU

    OdpovědětVymazat
  10. Škoda, že jsme se na tom Spartanovi ani Color Runu nepotkaly.. :(
    ... co se týče zdravotního stavu, vím, o čem mluvíš. Mně se to stalo poprvé předminulý rok, když jsem trénovala o sto šest na mistrovství republiky, učila se na maturitu, snažila se dělat všechno na 150% (a honit klasicky na poslední chvíli). Do toho všeho se přidal neuvěřitelnej stres, přijímačky na práva a já skončila den po republice v nemocnici (asi nemusim říkat, že ten výkon na tom kurtě taky za moc nestál). A já najednou nemohla nic. 3 měsíce bez squashe, běhání, sportování. Bylo mi zle, byla jsem unavená, bolela mě hlava sotva jsem ráno vstala, nevyšla jsem v kuse víc než dvě patra a zadýchala jsem se i na procházce se psem. A byla jsem hrozně nešťastná, protože když jsi zvyklá denně sportovat a ne zrovna málo a pak se ti motá hlava jen co uděláš pár dřepů, přijdeš si strašně slabá. A to všechno se během půl roku vyřešilo a zdálo se to být v pohodě a letos v listopadu to přišlo zas. Jakoby nic. Spala jsem 10 hodin a ráno mi třeštila hlava jak střep, chodila jsem pořád na hematologii, nechala si brát zkumavky krve, ládovala se lékáma a byla ráda, když zvládla práci a školu. A vím, jak se cítíš, protože tohle je TAK MOC demotivační a únavný a strašně ti to kazí náladu, KAŽDEJ DEN. Ale zlepší se to. Vždycky se to zlepší, věř tomu. A nesmíš si tim nechat kazit dny, náladu nebo zážitky, nestojí to za to :)
    www.linheart.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc za tak povzbuzující slova, to, co jsi napsala je hodně silný. Přeju ti do nového roku jen to nejlepší a teď je tohle celý definitivně za tebou! :)

      Vymazat
  11. Máš moc hezké fotky a vypadá to, že jsi měla pěkně nadupaný rok, který rozhodně nebyl zlý. Držím palce, ať se z PPP brzy dostaneš. Byla by to škoda, kdyby jsi to vzdala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc, to je od tebe strašně hezký :)

      Vymazat
  12. Je dobře, že sis vypsala všechny ty pozitivní věci, protože nejhorší je upínat se k tomu negativnímu. Držím palce, aby rok 2017 byl tím, ve kterém už budeš jen šťastná a všechno, hlavně zdravotní stav, bude v pořádku! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně :) Děkuju, já se tady nad těmi komentáři úplně rozplývám, jak jsou všichni tak hodní :D♥

      Vymazat
  13. Lucii, to je vždycky tak hezký to číst💕 držíme ti palce a uvidíme se na plese😄😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Omg Bohoušku, já vůbec netušila, že to čteš :D! Děkuju a doufám, že dorazím, strašně ráda vás uvidím ♥

      Vymazat

Děkuji za každý komentář! ♥

INSTAGRAM FEED

@lucaastirskaa