JEDNA Z NEJLEPŠÍCH TERAPIÍ


Ahoj všem!

Konečně jsem si sedla k počítači s tím, že napíšu něco na blog. Dřív jsem měla fakt hromadu času, jelikož do školy nechodím nějak od poloviny října a to učení jsem celkem odkládala. No a teď je konec prosince, příští měsíc je se uzavírá 1. pololetí a já se nestačím divit, kolik se těch testů nakupilo. A toho času je ještě o to míň, protože máme nového člena rodiny, o kterým bych chtěla vést dnešní článek, protože je to v mém životě jedna z nejdůležitějších událostí a tady by tedy neměla rozhodně chybět.

O koupi psa jsme přemýšleli už od konce srpna, kdy to navrhla mamka, která má ze všeho živého se čtyřma nohama fobii :D Trvalo to tedy tři měsíce, než jsme našli toho pravého, který se nám zalíbil na první pohled. Byla to taky taková menší zkouška trpělivosti, protože i když 3 měsíce nejsou nějak dlouhá doba, tak když z toho půlku prosedíte unudění doma na zadku, tak se hodiny dost zpomalí. Ale i díky tomu se opět potvrdilo to, že všechno má svůj čas. Nevím jak vy, ale já věřím v jakousi vesmírnou energii, která nám taky říká, že co ze sebe vydáte, to se vám taky vrátí. A s podváhou, kterou jsem předtím měla jsem toho ze sebe vydávat fakt moc nemohla. Prostě to chtělo čas.

Upřímně, je to fakt úžasná terapie. Nejraději bych ho doporučila všem, protože díky němu nestíhám tolik myslet na vlastní problémy a vůbec jsem ráda, když se od něho dokopu k učení a věnuju svůj čas taky něčemu jinému. Navíc ta láska, která nás zaplavila je taková ta nefalšovaná a už je prostě člen naší rodiny. Například dneska se mu pravděpodobně zdál nějaký hodně hodně zlý sen a zakňučel snad nejhlasitěji, co jsme kdy slyšeli a ta panika a strach, že se něco děje byla šílená - prostě až tak nám stačil za ty dva týdny přirůst k srdci :D

No, teď tu spíš hodně píšu o těch pocitech, ale možná by bylo fajn i napsat, co to vůbec za pejska máme. Oficiálně se to plemeno jmenuje ruská barevná boloňka, ale můžete ho najít i pod názvem boloňský psík. Je to nelínavý plemeno, což je super, jelikož mu nevypadávají chlupy a je lepším řešením v případě, že jste rodina alergiků jako my. Tenhle prcek je prostě taková kulička s černo-bílými chlupy, takže je napůl andílek, napůl ďáblík :D A hlavně je to největší roztomilouš! Jinak jeho jméno je Max, což se může brát jako taková menší narážka, protože velký nikdy nebude :D

A tady mám připravených jen pár fotek na ukázku :)


Na cestu jsem si udělala k svačině mini makový koláč z kukuřičný mouky, která je úžasná a určitě přidám recept :) 


Fotka z prvního dne, kdy jsme si ho přivezli ♥




Mějte se krásně a přežijte poslední týden do Vánoc!
xoxo LUCA

3 komentáře:

  1. Ten je nadherný, ja mám tiež psika a možem to len potvrdiť :) srdečne ťa pozývam na giveaway na mojom blogu

    OdpovědětVymazat
  2. To je medvídek! Mám také boloňáčka, akorát bílého :)) Jsou to hrozní mazlíci. A opravdu nejlepší terapie :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, tak to je super! Přesně, jsou to prostě plyšáci :D

      Vymazat

Děkuji za každý komentář! ♥

INSTAGRAM FEED

@lucaastirskaa